Gynekologická fyzioterapie – pánevní dno a související obtíže
Na tuto problematiku se v naší ambulanci specializuje Mgr. Veronika Buldová
Pánevní dno je soustava svalů, vazů a fascií, které zespodu uzavírají pánev, nesou močový měchýř, dělohu a konečník a podílejí se na dýchání, kontinenci, sexualitě i stabilitě trupu. Spolu s bránicí a břišní stěnou tvoří funkční celek – při nádechu klesá bránice a pánevní dno pružně ustupuje, při výdechu se naopak zvedá a pomáhá stabilizovat střed těla. Když je tento soulad narušen (oslabení, přepětí, špatná koordinace, nevhodné návyky zvyšující nitrobřišní tlak), vznikají typické potíže – od úniku moči přes pocit tlaku v pochvě až po bolest při styku.
Na funkci pánevního dna mají vliv těhotenství a porod, hormonální změny v perimenopauze/menopauze, dlouhé sezení, stres i způsob, jak dýcháme a jak se hýbeme při práci a sportu. Fyzioterapie se zaměřuje na obnovení rovnováhy: učí správně dýchat, aktivovat i uvolnit pánevní dno, pracovat s nitrobřišním tlakem a posilovat oporu trupu tak, aby se tělo zvládalo běžný den i zátěž bez zhoršování příznaků.
Vyšetření probíhá citlivě a vždy s informovaným souhlasem. Nejprve zmapujeme potíže, návyky pití a močení, držení těla, dechový stereotyp a spolupráci bránice–břicho–pánev. Podle domluvy využijeme také zevní či jemné interní vyšetření pánevního dna; není povinné a vždy existují i neinvazivní alternativy.
Nejčastější diagnózy v praxi fyzioterapeuta
Stresová inkontinence moči – únik při kašli, smíchu či sportu. Základem je vedený trénink pánevního dna se správnou technikou a progresí.
Urgentní inkontinence / hyperaktivní měchýř – časté nutkání, „nestihnu to“. Pomáhá trénink měchýře, práce se spouštěči a úprava tekutin.
Smíšená inkontinence – kombinace obou předchozích typů; plán skládáme na míru.
Sestup pánevních orgánů (prolaps) – pocit tlaku, „tahání“ v pochvě, horší večer nebo při námaze. Konzervativně trénink svalů pánevního dna (PFMT), úprava zátěže, dle indikace spolupráce na volbě pessaru.
Chronická pánevní bolest – myofasciální napětí v oblasti dna pánve, kyčlí, beder či kostrče; často se pojí se stresem a přetížením. Cílem je desenzitizace, uvolnění a postupný návrat k aktivitám.
Dyspareunie, vaginismus, vulvodynie – bolest při průniku či dotyku; volíme jemný přístup, nácvik relaxace, postupnou expozici/dilatátory a edukaci o bolesti, často v multidisciplinární spolupráci.
Poporodní obtíže a následky operací – diastáza, citlivé či stažené jizvy po císařském řezu/epiziotomii, pocit „slabého středu“.
Poruchy vyprazdňování – zácpa, pocit nedokonalého vyprázdnění, nadměrné tlačení.
Bolestivá menstruace / pánevní napětí v cyklu – fyzioterapie nemění příčinu cyklické bolesti, ale umí ovlivnit svalové přetížení a copingové strategie.
Možnosti fyzioterapie
Terapie je individuální a postupná. Vždy vám vysvětlíme „proč a jak“, domluvíme se na cílech a zátěž přizpůsobíme tak, aby se příznaky postupně snižovaly. Často kombinujeme níže uvedené přístupy:
Edukace a úprava návyků – trénink močového měchýře u urgence, práce se spouštěči nutkání (např. „klíč v zámku“), pitný režim a načasování, šetrný defekační stereotyp a ergonomie dne.
Dech a hluboká stabilizace – propojení bránice, břišní stěny a pánevního dna; nácvik práce s nitrobřišním tlakem při běžných činnostech, při zvedání břemen i ve sportu (bez zadržování dechu).
Cílený trénink pánevního dna (PFMT) – nácvik přesné aktivace i relaxace, vytrvalosti a koordinace s postupnou progresí od lehkých poloh do funkčních aktivit.
Manuální a myofasciální techniky – uvolnění přepjatých struktur (adduktory, iliopsoas, hýžďové svaly, svaly pánevního dna), mobilizace žeber, SI kloubu a kostrče; péče o jizvy a autoterapie.
Desenzitizace a práce s bolestí – postupná expozice, nácvik komfortních poloh, práce s dechovou a relaxační složkou, dle indikace vaginální dilatátory; úzká spolupráce se sexuologem/psychologem u dyspareunie a vaginismu.
Pohyb a síla – bezpečný návrat k chůzi, běhu i silovému tréninku; technika zvedání, kašle/kýchání a ochrana pánevního dna při zátěži.
Co od nás dostanete domů
Krátký, realistický program (obvykle 3–5 cviků) včetně mikro‑rutin pro WC a denních činností, tipy pro péči o jizvu a jednoduchý deník symptomů pro sledování pokroku. Kontroly dle potřeby zpravidla 1× za 2–4 týdny.
Bezpečnost především
Okamžitě vyhledejte lékaře při náhlé silné bolesti břicha/pánve, horečce, neobvyklém krvácení, krvi v moči, ztrátě citlivosti hráze nebo akutní nemožnosti se vymočit.
