Problémy v oblasti chodidla a hlezenního kloubu

Chodidlo a hlezenní kloub tvoří základní opěrnou a pohybovou jednotku dolní končetiny. Anatomicky zahrnují 28 kostí, 33 kloubů a více než 100 vazů, které jsou ovládány svaly lýtka i drobnými svaly chodidla. Hlezenní kloub (talokrurální kloub) spojuje kost holenní a lýtkovou s hlezenní kostí a umožňuje hlavně pohyby do plantární (propnutí špičky) a dorzální flexe (přitažení špičky), zatímco subtalární a další klouby chodidla zajišťují inverzi (vtočení), everzi (vytočení) a adaptaci na nerovný terén. Chodidlo musí být dostatečně stabilní pro přenos tělesné hmotnosti a zároveň pružné pro tlumení nárazů a přizpůsobení se povrchu. Důležitou roli hrají podélné a příčné klenby, které zajišťují správné rozložení sil při chůzi a běhu. Kineziologicky je oblast chodidla a hlezna klíčová pro stabilitu stoje, dynamiku chůze a běhu a pro efektivní přenos sil mezi podložkou a tělem.

Nejčastější diagnózy v praxi fyzioterapeuta

Podvrtnutí hlezna (distorze kotníku)
Nejčastější úraz v této oblasti, kdy dochází k natažení nebo natržení vazů, nejčastěji na zevní straně kotníku. Projevuje se bolestí, otokem a omezením pohybu. Opakované podvrtnutí může vést k chronické nestabilitě hlezna.

Plantární fascitida
Zánět plantární fascie, vazu spojujícího patní kost s prsty, je nejčastější příčinou bolestí paty. Typické je startovací bolest po ránu nebo po delším sezení, která se při rozchození zmírňuje. V chronické fázi může tento problém vyústit v patní ostruhu.

Achillova tendinopatie
Přetížení nebo degenerace Achillovy šlachy, často u sportovců nebo při náhlém zvýšení zátěže. Projevuje se bolestí a ztuhlostí v oblasti nad patou, často po ránu nebo při aktivitě. V těžších případech může dojít i k ruptuře šlachy.

Hallux valgus (vbočený palec)
Deformita palce nohy, kdy dochází k jeho vybočení směrem k ostatním prstům. Vzniká často v důsledku genetických predispozic, nevhodné obuvi nebo oslabení svalů klenby. Projevuje se bolestí, otokem a tvorbou výrůstku na vnitřní straně chodidla.

Plochonoží (pes planus)
Pokles podélné klenby chodidla, který může být vrozený nebo získaný (například při oslabení svalů nebo úrazu). Může vést k bolestem nohou, únavě, otokům a dalším komplikacím, včetně problémů s koleny a bederní páteří.

Mortonova neuralgie
Dráždění nervu mezi prsty (nejčastěji mezi 3. a 4. prstem), které způsobuje pálivou bolest, brnění nebo necitlivost v přední části chodidla. Nejčastěji je spojena s nošením úzké obuvi nebo přetížením.

Artróza hlezenního kloubu
Degenerativní onemocnění kloubní chrupavky, které vede k bolestem, omezení pohybu a otokům. Často vzniká po opakovaných úrazech nebo při chronickém přetížení.

Stresové zlomeniny
Mikrozlomeniny kostí chodidla nebo hlezna vznikající při opakovaném přetížení (běh, skoky). Projevují se postupně narůstající bolestí, která se zhoršuje při zátěži a zlepšuje v klidu.

Možnosti fyzioterapie

Fyzioterapie je klíčovou součástí léčby většiny problémů v oblasti chodidla a hlezenního kloubu. V rámci terapie se využívají individuálně zvolené postupy podle diagnózy a potřeb pacienta:

Cvičení na zlepšení pohyblivosti a posílení svalů – protahovací a posilovací cviky zaměřené na svaly lýtka, drobné svaly chodidla a stabilizátory hlezenního kloubu. Například excentrické posilování Achillovy šlachy, cvičení na aktivaci klenby, balanční trénink pro zlepšení stability.

Manuální terapie – mobilizace kloubů, měkké techniky a masáže pro uvolnění svalů a fascií, zlepšení rozsahu pohybu a snížení bolesti.

Využití pomůcek – individuálně navržené ortopedické vložky, tejpování nebo ortézy pro podporu klenby, korekci postavení chodidla či odlehčení postižené oblasti.

Vzdělávání a prevence – edukace o správné volbě obuvi, úpravě pohybových návyků a prevenci recidivy úrazů.

Specifické fyzikální terapie – například laserová terapie, ultrazvuk, elektroléčba nebo rázová vlna pro podporu hojení a snížení bolesti.

Cílem fyzioterapie je nejen odstranění bolesti a obnovení funkce, ale také prevence opakovaných potíží a zlepšení kvality života. Včasné zahájení terapie a individuální přístup jsou zásadní pro dosažení optimálního výsledku. Fyzioterapeut spolupracuje s pacientem na návratu k běžným aktivitám, sportu i pracovnímu zatížení.